(Uverejňujeme tak, jak napysav autor: po rusínsky latýnikov.)

Váženy členove i sympatizanty Okruhloho stola Rusýniv Sloveňska (OSRS), naša diskusna platforma OSRS je v štadiu, koly formujeme hlavny cieli narodnoho ruchu Rusýniv na Slovensku i hledame sposoby, kotryma by zme dokazalý totý cieli dosjahnutý. Každyj z nas prýstupuje ku hledaňu i pomenuvaňu tých ciliv zo svojoho vlasnoho pohľadu, na zakladi vlasnych vedomosti i praktickych skusenosti. Do našoj koncepciji nemožeme davatý toto, što my chočeme žeby tam bylo, ale musýme tam davatý toto, što tam musýt bytý, žeby koncepcija našoj roboty byla užytočna ne pro nas, ale pro obrodny potreby naroda. Zato šytko, što do koncepciji dame, treba bude na OSRS zdôvodňuvatý s pohľadu spoločenskoj potreby i užytočnosti. Što nedokažeme zdovodnýtý z pohľadu spoločenskoj potreby i užytočnosti, toto v koncepciji roboty OSRS nemalo by bytý. I ja mam svoji navrhy, kotry vam choču predložytý z pohľadu etnologiji, kotra je naukov o narodach. Ja dobri sobi uvedomuju, že obrodžiňa naroda i narodnostno – spoločensky zminy, kotry chočeme zrobýtý, v prospech dosjahnuťa samostatnosti rusýnskoho naroda, je tak isto odbornyj problem, jak je odbornyj problem zavedžiňa elektryky či vodovodu do domu. Neodbornym prýstupom ku roboti, možeme narobýtý vece spoločenskoj škody pro Rusýniv, jak užytku. A take sja nam už v našij obrodýteľskij rusýnskij praxi na Slovensku, už stalo.

S pomočou etnologiji choču vam ukazatý novyj pohľad na našu problematýku i novyj prýstup ku hodnočiňu sučasnoj sýtuaciji i našoj mýnulosti. A tym novym prýstupom, by zme sobi malý otvorýtý dveri do novoho svita v kotrim teper žyjeme. Dumam sobi, že mame realnu šancu bytý omnoho uspišnišy v rusýnskim narodnim obrodžini, jak zme byly za doteperišnich 20 rokiv. Choču povisty o narodi dašto s toho, što jem sja naučil v školi na katedri etnologiji v Bratislavi. Až potim vam povim što ja navrhuju žeby zme robýlý i našto žeby zme s ja zamirjalý u našij roboti. Postavme sobi prostyj vopros: Jakyj je rozdil medži Rusýnamý i ostatnyma neetablovanyma narodnostnyma menšynamy: Romamý, Kurdamý, Indijanamý, Tibeťanamý, Baskamý, i t.d.? Hneskaj, na totu jednu otazku, možeme datý taku odpoviď. Ostatni narodnostny menšyny takoj možut sja zaoberaty problemom narodnoho obrodžinja, lem my, Rusýny, napered musýme požadaty mocnych toho svita o napravu narodnostnych škod sposobenych Rusýnam Komunistickov stranov tym, že Rusýniv vyholosýlý za Ukrajinciv, a kulturne dedičstvo Rusýniv prydilýla komunisticka politýka Ukrajincjam. Toto rozhodnuťa Komunistickoj strany platýt i realizuje sja na Slovensku naprýklad v Slovenskim narodnim muzeju i v Slovenskim rozhlasi, do hnešnich dniv.

Rusýyny do hnešňoho dňa ne požadalý nýkoho z mocnych toho svita o prynavračiňa prav Rusýniv na rusýnske kulturne dedičstvo, kotre vlasnýt Slovenske narodne muzeum u Svýdnýku i vyhološuje rusýnske kulturne dedičstvo nepravom za ukrajinske. Rusýny do hneskaj nepožadalý mocnych toho svita o napravu i o nahradu škod sposobenych Komunistickov stranov Rusýnam. Rusýny do dnešnich dniv nepožadalý mocnych toho svita o potrestaňa vynýkiv, kotry sposobýlý ukrajinizaciju i likvidaciju rusýnskoj narodnosti. My zme toto ne zrobýlý a malý zme toto zrobýtý takoj po nižnij revoluciji v 1989 roci. Čom nezrobýlý zme to? Postavme sobi vopros: Što našy predkove nezrobýlý a malý zrobýtý, žeby sja Rusýny už davno etabluvalý jak samostatnyj i sebestačnyj narod? Dajme sobi dalšyj vopros: Jak je to možne, že Serby, Albanci, Ukrajinci, Izraelci, abo Slovaci sja dokazalý etabluvatý jak štatotvornyj narod a Tibeťane v Čini, Kurdove v Turecku, Rusýny v Karpatach, Indijane v Ameryci či Baskove u Španielsku, abo Romove sja nedokažut zjednotýtý i etabluvaty ani jak sebestačna hospodarsko-ekonomicka formacija na svojij terýtoriji? Toty narody nepoužyvajut svij rodnyj jazyk jak urjadnyj jazyk na svojij terýtoriji, de žyjut, a zato jich rodnyj jazyk na vlasnij terýtoriji pomaly, ale isto odumerat.

Tak dumajme nad tým: Što neetablovany narody nebylý schopny zrobýtý a malý zrobýtý, žeby sja staly samostatny, sebestačny i nezavisly? Ja totu problematýku rišyl jak štutdent 1. ročnýka na katedri etnologiji u Bratislavi. Do školy jem chodýl už jak pracovnýk Muzeja ukrajinskoj kultury u Svýdnýku spolu s kolegom Hvizdom Mychalom aj z Miroslavom Sopolýgom, kotryj v tim časi na tij katedri robyl sobi titul PhDr aj CSc. Ivan Rusýnko, v tim časi byl naš dýrektor muzeja. Z mojich byvalych spolupracovnýkiv v Muzeji ukrajinskoj kultury sut v OSRS Andrij Kaputa, Osýf Choma i Dana Kapraľova. Takže zme tu pjatero byvaly muzejnyci z odbornov kvalifikaciov i odbornov praxov. Keďže zme študuvaly v časi socializmu, problem, kotryj jem vam tu vysunul, byl analizuvanyj na konzultacijach v 1. ročnýku samoperše z pohľadu marxisticko-leninskoj filozofiji. Vyšlo nam najavo, že narod je v peršim rjadi robotnicka trieda i roľnyci aj pracujuca inteligencija. Na čeli toho naroda stojit Komunisticka strana, kotra sja rjadýtý svojima uznesiňamý. Nyjake osobne dumaňa mimo ramku uznesiňa strany nemože bytý dobre, bo šytko mimo uznesiňa strany je revizionizmus. Revizionizmus šyrjat buržoazny nacionaliste a to sut nepryjateli sicialistickoho naroda, kotrych treba v spoločnosti dajak obmedzýtý žeby ne škodýlý socialistickij spoločnosti. Toto byla dogma, kotru zme sja učily nelem v školi, ale aj na stranickych školiňach v roboti. Marxistiscko-leninska filozofija v praxi tyrvala može 100 rokiv. A hneskaj zme svidkamý toho že skinčila svoju puť bez toho, žeby nam vysvitlýla, jak sja Rusýny možut statý sebestačnyj i nezavislyj samostatnyj narod. Marxizmus-leninizmus nas, Rusýniv, nepravom nazval Ukrajincjamy a tym nam ne pomih, ale iši vece skomplikuval naš narodnostnyj problem.

Čom nas, Rusýniv, Komunisty nazvaly Ukrajincjamy? To jem povidal na 1. zasadani OSRS. Bylo to z obranno-strategickoho dovodu, ne kvoli Kijevskij Rusi. S Kijevskou Rusou zme ne maly nič spoločne. Operuvaňa z Kijevskou Rusou, to je lem zakryvacij manever pro verejnosť. Tak nam to bylo vysvitľuvano panami docentami na katedri etnologiji, lem zme to nesmily povidatý na štatnicach, ani na skuškach. Totižto učily zme sja dvi teoriji etnologiji. Jednu sovietsku - pro štatnici i pro skušky, a druhu zapadnu - pro prax, bo sovietska teorija o spoločenskych udalosťach i o pričinach tych spoločenskych udalosti, byla v praxi nepraktýčna i nepoužytelna na vysvitľuvaňa spoločenskych udalosti. Byla to dogma, ne teorija. Jak vysledok „uspechu“ sovietskoj etnologiji v Sovietskim Zväzi mala byty vyhološena sovietska narodnosť. Malo to bytý zrobene bez ohľadu na narodnostny i nabožensky rozdiely v Sovietskim Sojuzi. Tota filozofija vyklýkala v socialistickych štatoch, ale hlavni v ZSSR volaňa po socializmi z ľudskov tvarov i nespokojnosť narodiv. A nakonec socializmus padnul.

Optýmistickišu i pravdývišu odpoviď na naš narodnyj problem zme hledalý i vidilý v kresťanskij naboženskij filozofiji, kotra trvat už vyše 2000 rokiv. Povidat že narod, to sut ovečky, kotry vede za sobom pastyrj. Tot pastyrj je dajaka uznavana prirodzena avtorita, osobnosť, kotra sja nerjadýt nyjakyma uznesiňamy, ale sja rjadýt vlasnym rozumom, kotryj použyvat na prospech svojoho stada. Toto stado ýde za svojim pastyrjom dobrovoľni, ne na zakladi dajakoho uznesiňa, ale na zakladi prýrodzenoj avtority toho pastyrja. Pastyrj naroda rozhoduje i robýt v prospech svoho naroda podľa svojoho vlasnoho uvažiňa, ne podľa uznesiňa dajakoj strany či dajakoho spolku. Ale naboženska filozofija je zamirjana na zahrobnyj žyvot i na spasiňa dušy a tak pro svitskyj žyvot, tak isto, neje calkom použytelna i nemožeme podľa toj filozofiji calkom jasni i zrozumitelni analizuvaty i vysvitľuvatý spoločensky narodny procesy. Problematýki narodnoho žyvota i spoločenskym narodnym procesam sja venuje svitska nauka nazyvana etnologija. Zapadna etnologija maje mnoho teorij o narodach a každa s teorij sja orjentuje na dajakyj špecifickyj spoločenskyj proces.

Najjednoduchše vysvitlinja naroda i narodnoho tvorivoho procesu je take, že narod tvorýt spodna i verchňa spoločenska vrstva. Spodňa spoločenska vrstva sja nazyvat obyčajnyj ľud, po nimecky folk, od toho pochodýt slovo folklor., a verchňu vrstvu naroda tvorýt vladnuca vrstva. Spoločensky procesy toho naroda rjadýt i ovplyvňuje spoločenska elita. Za elitu sja považujut jednotlyvci z nadmirnyma vedomosťamy i schopnosťamy ovplyvňuvaty spoločensky udalosti. Sut to prýrodzeny autority, kotry sja stavajut autoritamy na zakladi vlasnych zasluh u vedžinju či v realizaciji spoločenskych udalosti abo v realizaciji naukovych objaviv. Elity nesut rjadženy žadnyma spolkamy ani žadnyma uznesiňamý, ale sja rjaďat potrebamý naroda, kotry rišat vlasnym inelektom i vlasnyma vedomosťamý. Elita pro činnosť naroda, či pro obrodu naroda, maje takyj istyj vyznam, jak maje mozok vyznam pro činnosť ľudskoho tila. Uvedme sobi prýklad z praxi. Fašizmus je považuvanyj za zlu i nehumannu filozofiju i prax. Čom to je tak? Zato, bo ľudstvo na cylim sviti sobi naraz uvedomýlo joho spoločensku škodlývosť? V školi nam pani docenti tot problem vysvitlýlý tak, že po vojni ľude maly svoji starosti i problemy jak perežytý a o politýku s dajakym fašizmom, sja bars ne staralý. To byl žydivskyj narod, kotryj byl tak vysoko uvedomelyj i rozumnyj, že byl schopnyj vysunutý do popredia svoji spoločensky elity. A toty elity žydivskoho naroda, byly taky schopny, že do popredia každodennoho žyvota dokazalý vysunutý otazku hodnočiňa fašizmu, že svojim rozumom dokazalý, i nebojaly sja, peresvidčity mocnych paniv toho svita, že fašizmus i spaľuvaňa ľudej i Žydiv v tim čisli, v plýnovych komorach i likvidacija v koncentračnych taborach Hitlerom, bylo neľudske, nehumanne i trestuhodne dumaňa i konanie, kotre maje bytý ľudstvom i mocnyma toho svita, odsudžene i potrestane. Zato bylý sudženy zločinci fašizmu po vojni i zato sja robľat manifestaciji proti fašizmu i ľude navštevujut koncentraky, žeby zme nezabýlý na zversky skutky fašizmu.

A takoj bylo panamý docentamý poukazano aj na Muzeum ukrajinskoj kultury u Svýdnýku v kotrim zme my, pracovnýci Muzea ukrajinskoj kultury u Svýdnýku, bylý zamesnany. Bylo nam vysvitleno, že my sja v našim muzeu u Svýdnýku starame o kulturne dedičstvo Rusýniv, kotre vysvitľujeme jak narodne dedičstvo Ukrajinciv, što z etnologickoho hľadiska neje spravne, bo každe kulturne dedičstvo patrýt joho tvorcovi. A tvorcom materialnoj i duchovnoj kultury v muzeji u Svýdnýku bylý Rusýny, kotrych komunisticka politýka nazvala neopravneni Ukrajincamy. Take peremenuvaňa rusýnskoho naroda ne je spravne, ani spravodlýve. Miroslav Sopolýga sja v tim časi na dvori muzeja vyjadrýl tak, že bez problemiv byl by schonyj u svojij ašpirantskij roboti dokazaty, že derevjana architektura v našim skanzeni je rusýnska, karpatska, ne ukrajinska, bo ukrajinska architektura je postavlena na hlyni z kotrych bylý robleny ukrajinsky zemľanky. Ale zme sja tomu šytky zasmijalý, že keby lem sja o toto pokusýv, ta by nýkoly neskinčiv ašpiranturu, ale by ho zaperly do basy, a nas z muzeja by všytkych vyhnalý, a do muzeja by dalý druhych, spoľahlývišych politickych ukrajinciv. Ta zato zme radšej bylý týcho. Hneskaj Sopolýga už „spivat inakšu spivanku“. Zname čom.

Zakinčiňa toho problemu byl takyj, že až vtohdy nastane pro Rusýniv etnograficka narodnostna spravodlývosť, koly Rusýny sja budut moči verejni nazyvatý Rusýnamý a koly Rusýny budut schopny svojim rozumom, u svojich rjadach, najty i rozpoznatý, svoji narodnostny elity. Rusýny musjat bytý schopny svoji elity, vysunuty na pjedsetal predstavýteliv rusýnskoho naroda. A toty elity rusýnskoho naroda, na tim pjedestali – musjat bytý taky mudry i schopny, a musjat matý dosť odvahy, povistý i vysvitlýtý cýlomu svitu, že vyhološuvaty Rusýniv za Ukrajinciv i vyhološuvaty rusýnske kulturne dedičstvo za ukrajinske je nehumannyj, nemoralnyj i neľudksyj čin, kotryj treba odsudýtý i potrestatý. Až potim budeme moči naholos bisiduvatý že sja starame o rusýnskyj narod i o joho bučnosť. Jak toto zrobýme oficialnym, urjadnym sposobom, až potim budeme matý dajaku nadij, že prýde dajaka naprava i nastane etnograficka spravodlývosť, aj pro Rusýniv. Až potim budeme matý moralne pravo bisiduvatý, že začiname sja staratý o rusýnske narodne obrodžiňa. A jaka je naša skutočna rusýnska prax? Uvedeme prýklad.

My zme na poslidnim Svitovim Kongresi Rusýniv v Maďarsku nebylý schopny napýsaty paru slov na obranu Rusýniv na Ukrajini i poslatý svoji protestny vyholosiňa i upozorniňa predstavýteľam vlady Ukrajiny i mocnym toho svita. Bojaly zmes ja naholos povistý, že nesuhlasýme z ukrajinizačnov politýkov Ukrajinskoj vlady. Nebylý zme schopny zato, bo na tim Kongresi v Maďarsku Rusýny nebyly zastupleny elitamý rusýnskoho naroda, bo elity rusýnskoho naroda zostalý doma. Nýkoho z prýtomnych Rusýniv na Kongresi v Maďarsku, rusýnskyj narodnostnyj problem neinteresuval. Zato na Kongresi nýchto nedokazav sja zastatý Dmitrija Sidora, kotroho herojsky činy za rusýnskyj narod, sut sýmbolom našoj narodnoj nespokijnosti. Na svitovim Kongresi nedokazalý zme peresvidčity vladu Ukrajiny o tim že vyhološuvatý Rusýniv za Ukrajinciv je nehumanne, nemoralne i neľudske. Že Dimitrij Sidor, je jeden z našych elitnych predstavýteliv i je našov prýrodzenov avtoritov a neželame sobi perzekuciji našych čelnych predstavýteliv. My na Kongresi v Maďarsku zrobýlý opak toho, što zme malý zrobýtý. Namisto obrany Rusýniv na Svitovim Kongresi v Maďarsku, zme sami sebe osočuvalý navzajom i nadavalý zme na našych elitnych rusýnskych predstavýteliv, hledalý zme na ných všelýjaky chyby i robýlý zme rozbroji u svojich vlasnych rjadach. To svidčit o filozofičnij i o odbornij nezrilosti i o nerozumnosti vyslanych predstavyteli Rusyniv na tot svitovyj Kongres. Až rusýnsky občansky združinja na Ukrajini i v Amerýki pered misjacjom sja odvažylý verejni postavýtý na obranu Rusýniv i protestuvatý protý narodnostnomu utlaku na Ukrajini. Toto može bytý perša lastivka, kotra oznamuje prýchod novoho, elitnoho dumaňa v rusýnskij narodnostnij filozofiji.

My – členove i sympatýzante OSRS sja odlýšujeme od sučasnoho vedžinja ROS svojom predstavom o budučnosti rusýnskoho naroda. My sučasnu etapu rusýnskoho obrodžiňa považujeme za začatok treťoj etapy obrodžiňa. Naš OSRS č. 1 sja starat teper o jazyk i kulturu, ale naznačuje, že skutočne obrodžinja rusýnskoho naroda iši lem prýde. A lastivkom skutočnoho obrodžinja je, snaha o založinja finančnoho fondu na podporu rusýnskych aktývit. Po časi prýdeme nato, že dvoje – troje ľude neutrýmut dovhodobu podporu rusýnskoho finančnoho fondu. Prýdeme nato že, na podporu rusýnskych aktývit, treba počet finančných podporovateliv, rozšyrýtý a tak bude sja zakladatý OSRS č. 2. Kotryj sja bude zaoberaty vyrobov tovariv využyvaňom našych pozemkiv na poľnohospodarstvo, rybarstvo, lesnýctvo, drevovyrobu i priemisel, na prýpravu spravnoj legislativy, na obchod, bankovnýctvo a tak dalše. A v tim ekonomicko-hospodarskim procesi sja začne použyvaty rusýnskyj jazyk i rusýnske vzdelanja, jak urjadnyj jazyk, potrebnyj v tim procesi. Až toto bude skutočna forma narodnoho obrodžinja Rusýniv. Na rozdil od našoj predstavy, sučasne vedžinja ROS už v Info Rusýni proholosýlo že obrodžiňa Rusýniv už dosjahlo svij ciľ, a že našy požadavky sut už šytky spovneny, že už lem tot stav treba lem nadale utrýmuvatý. Jim stačit že mame lem paru klasiv rusýnskoho jazyka, jim nevadýt že na rusýnskych selach nemame v školach rusýnsky klasy, nevadýt jim že, rusýnske kulturne dedičstvo v muzeji u Svýdnýku je vyhološuvane za ukrajinske, že nemame rusýnskyj film, nemame modernu muzýku, nemame robotu vo svojim regioni a naš region sja vyľudňuje, nevadýt jim že naš jazyk sja čim dale vecej stavat mertvym jazykom, lem povidajut že tot žalostnyj narodnostnyj stav treba nadale utrýmuvaty. Zastrašujut ľudy v ROS i vymitujut zo svoho členstva každoho, chto sja opovažyt dumatý vlasnym rozumom, i chto sja opovažyt jich nedostatky v dumani krýtýzuvatý. Take vyhološiňa sučasnoho vedžiňa ROS absolutni nezodpovidat realnij skutočnosti, dezinformuje rusýnsku verejnosť, uspavat rusýnskyj narodnyj ruch i vede ho do stavu apatiji i bezradnosti a toto vyhovuje akurat našym ukrajinizatoram, kotry v praxi nadale realizujut politýku komunistickoj strany že Rusýny sut Ukrajinci.

Vydyme tu nazorni, jak može bytý nebezpečne, laicke rjadžiňa narodnoj obrody, ked je postavlene lem na uznesiňach a nepoužyvat odbornu teoriju i vedomosti z oblasti etnologiji i prybuznych spoločenskych nauk o narodnych elitach. Posobnosť rusýnskoj elity v narodnim procesi Rusýniv je nenahraditeľna nyčim. Rusýnska spoločnost bez rusýnskoj elity, je nefunkčna i neschopna, jak jak je neschopne ľudste tilo, kotre maje vyoperuvanyj mozok. Ani Viflejemskyj večur, ani Festival kultury Rusýniv Slovenska u Svýdnýku, ani SNM-MRK v Prešovi, ani prednes pozeiji i prozy v rusýnskim jazyku v Prešovi, nevynyknuv na zakladi uznesiňa Rusýnskoj obrody, ale na zakladi vlasnoj dobrovoľnoj činnosti elitnych mozgiv z rusýnskoj spoločnosti, kotry toto vydumaly i zrealizuvaly. Najdoležytiše je vydumatý dašto nove i užytočne. Na toto nestačit maty uznesiňa, na toto treba maty elitnyj mozok, žeby znav dumatý. A nam treba povno novych užytočnych napadiv o tim, že jakyj sposob diplomaciji treba vydumatý, žeby zme dosjahlý svoji cili. Aj posobnosť platformy OSRS na Slovensku je nenahraditeľna nyčim. Bo sja operat i bude operatý o robotu elitnych jednotlývciv kotrych chočeme matý, chočeme jich pidporuvatý i využyvaty v roboti OSRS v prospech rusýnskoho naroda.