(Публікуєме в оріґіналї, uverejňujeme v originály)

Už samotna nazva „Svitova federacia ukrajinskych lemkovskych organizacij“ nam naznačuje, že sja jidnat o špekulatývnu politýčnu ukrajinizačnu organizaciju, kotra je zamirjana na politýčnu likvidaciju rusýnkoho narodu, jak samostatnoj etničnoj skupýny v serednij Evropi. Na nehumanne poslaňa toj organizaciji, jasni nam poukazuje špekulatývna manipulacija s pojmom slova „ukrajinskyj“ i pojmom slova „lemkivskyj“. V suvislosti s tyma slovamý sja jidnat o špekulatývnu politýčnu manipulaciju z istorijov rusýnskoho naroda, z rusýnskym kulturnym dedičstvom, z rusýnskov narodnosťov i terýtorijov, kotru obyvajut Rusýny. Snažat sja rusýnskych Lemkiv, politýčno „perekrestýtý“ na ukrajinskych Lemkiv. Etnolog by poviv - Lemky i Ukrajinci to sut dva rovnocinny i na sobi etnično nezavisly narody. Bo taky oný bylý, až do akciji Visla v Poľsku v 1947 roci, a nadale takýma zostalý aj po akciji Visla. My dobri zname, že sja jidnat o dva teritorialni rozdilny etničny skupýny ľudej- Lemkiv u Karpatch i Ukrajinciv na rivnýnach Ukrajiny. Medži nýma etničny kontaktý v mynulosti bylý mocno slaby. Zato to sut dvi rozdilny istoriji, dvi rozdilny kultury i dva rozdilny narody. Lemkove vse bylý Rusýnamý i nýkolý nýchto sja jich ne snažyv „perekrestýtý“ na Ukrajinciv, až do založiňa Komunističnoj partiji v carskim Rusku. To až Komunistýčna partija z Rusýniv zrobýla Ukrajinciv nasýlnym politýčnym direktivnym sposobom. Z nýkym taku nasýlnu narodnostnu politýčnu genocidu komunistyčny pohlavare nezrobýlý, lem z Rusýnamý. Malo to povnýtý leninskyj terýtorialno-politýčnyj strategičnyj ciľ v serednij Evropi, aj ho povnýlo. Takže prý nazvi „Svitova federacia ukrajinskych lemkovskych organizacij“ treba znatý, že sja jidnat o politýčnu komunistýčnu ukrajinizaciju Rusýniv. To, že ony pýšut o politýčnim rusýnizmi i separatýzmi, je projav jich strachu z rusýnskoho patriotýzmu. Rusýnskyj patriotýzm znovu ožyvýt rusýnskýj etnos na terýtoriji, de tot etnos už týsjač rokiv žyv i žyje, i očistýt ho od politýčnoj komunistýčnoj ukrajinizaciji. A Svitova federacija ukrajinskych lemkivskych organizacij maje tomu zabranýtý. To je jich politýčnyj ciľ i jich poslaňa. Aj my zme sami tomu na výni, že Ukrajinciv nezname peresvidčitý o našij rusýnskij pravdi, o našych pravach na narodnostnyj rusýnskyj žyvot. Nam samym v sučasnosti chybuje spravnyj rusýnskyj patriotýzm, s kotrym by zme malý sja postavýtý pered tych, kotry rozhodujut o pravach narodiv na svij vlasnyj žyvot. A to je Evropska unija. Ukrajinizatory majut strach z obnoviňa pocitu narodnoj hordosti z rusýnskoho etnosu. Možut matý strach z trestu, kotryj by mohlý dostatý, za politýčnu nasýlnu likvidaciju rusýnskoho narodu, za ery komunističnoj nadvlady, aj v sučasnosti. Etničnych Rusýniv-Ukrajinciv na sviti ne je nýkde, sut lem politýčny ukrajinizatory Rusýniv. Pýšut o politýčnim rusýnizmi i o separatýzmi Rusýniv zato, žeby odputalý našu pozornosť na inšyj problem, jak je jichňa politýčna ukrajinizacija Rusýniv. Bo jich robota, to je vlasni politýčna genocida etnika Rusýniv, likvidacija rusýnskoj narodnosti i rusýnskoj istoriji. A za toto sja v demokratýčnij spoločnosti može i trestatý podľa zakona. I na Slovensku. Ale tot problem sja nam, Rusýnam, nedarýt rišytý tak, jak by zme to chotily i jak by zme to malý rišytý. Čom? Bo nam samym chybuje tot spravnyj rusýnskyj patriotýzm. Aj tot članok ja nepýšu azbukov, kodýfikuvanym rusýnskym jazykom, jak by jem mav pýsatý, ani tota mejlova stranka neje pýsana azbukov po rusýnsky, bo nam všytkym chybuje tot spravnyj rusýnskyj patriotýzm. To je lem naša vlasna výna, že sme taky nedosledný, taky pohodlny a može i linývy. Mýlan Semančik maje svjatu pravdu v tim, že mi vytykat, že nepýšu azbukov, ked sja obertam na Rusýniv pýsjmom na interneti. Ale ja už zvyk pýsatý latýnkov. A tak sja povidat, že zvyk je oceľova košuľa, chranýt pered vonkajšyma vplývamý. A my sobi zvyklý na latýnýku. A tak sami sobi škodýme, bo klademe sami sobi prekažky do drahy, prý uvodžani ideji rusýnskoho narodnoho obrodžiňa do žyvota Rusýniv. Zato, že zme slabo naročny sami na sebe, i zme slabo naročny na našy rusýnsky idealý. Mnohym z nas stačit dostatý lem vysoku funkciju v občanskim združini, žeby sja uspokojilý. Zato do čela rusýnskoho narodnoho ruchu sja nam často dostavajut aj narodnostni nespoľahlývy ľude, abo aj malogramotny ľude v oblasti narodnostnoj filozofiji. A taky rusýnsky funkcionare najčastiše z velýkov samoľubosťov hrajut sja na našych narodnych neomylnych lidriv, majut totalitne dumaňa, lehko sja dajut pojimatý na choč jaku ukrajinizačnu navnadu, nasadženu ukrajinizatoramy, i často rišat totu vydumanu navnadu, jak keby to byv naš skutočnyj rusýnskyj problem. A tak odputavajut pozornosť od skutočnych idealiv narodnoho rusýnskoho ruchu. Potim sja už lem ideovo bludýt i vymituje tých, chto krýtýzuje nedostatky. A toto akurat chočut dosjahnutý našy ukrajinizatorý i tzv. ideovy „diverzante“ v našych vlasnych rjadach. A tu je ohnisko všytkoho zla, kotre nas Rusýniv na Slovensku tak trapýt i ubývat.

Zato oprosjme sja perše sami sebe: „Či vece nam škodýt fenomen nedostatočnoj odbornoj informovanosti či kvalifikaciji v oblasti rusýnskoj kultury, istoriji i prava u volenych rusýnskych funkcionariv v rusýnskych občanskych združiňach, od zakladnoho stupňa až po Svitovu Radu Rusýniv, abo vece nam škodýt zvyšena idejna diverzna robota politýčnych komunistýčnych ukrajinizatoriv Rusýniv v štrukturach rusýnskych občanskych združiň, de sja oni dostalý či bylý dosadženy, pid zamjenkov, že sut velýky bojovnýci za rusýnstvo i znalci rusýnskoj problematýky?“ A može je to vysledok posobiňa jednoho i druhoho fenomenu naraz v rjadach rusýnskych štruktur? Zato sja nam treba perše zobudýtý i začatý dumatý, že što s tyma škodlývyma fenomenamý treba robýtý u našych vlasnych rusýnskych rjadach, pro našu zachranu. Už mame neblahu skusenosť s tym, že rusýnsky predstavýteli u Svitovij radi Rusýniv nerešpektujut Vybor pro narodnostny menšyny i etničny skupýny Rady vlady na Slovensku, nerešpektujut Inštýtut rusýnskoho jazyka, ani na Slovensku, ani v druhych štatach, nevýďat ani Muzej rusýnskoj kultury, ani DAD i PUĽS. Našy svitovy funkcionare sut asi nepraktýčny ľude, nedostatočni rozdumujut a zato neuvedomujut sobi že, to sut jedýny rusýnsky profesionalny odborny štatny inštýtuciji na sviti. Toty rusýnsky inštýtuciji sut napojeny na štatnyj pravidelnyj rozpočet. V tych inštýtucijach sut rusýnsky profesionalny odbornýci na narodnostnu rusýnsku politýku i kulturu. To sut rozhodujuci odborny pracovny sýly v narodnostnim žyvoti Rusýniv nelem pro Slovensku republýku, ale pro cýlyj rusýnskyj svit. Od tych pracovnýkiv najvece zaležyt štandart rusýnskoho žyvota na Slovensku i v druhych štatach, de žyjut Rusýny. Ne od laikiv v občanskych rusýnskych združiňach. Laici svoju robotu robľat lem nahodni, u voľnim časi, jak svij „koniček“ i ne kvalifikovanym odbornym sposobom. Našy dakotry svitovy kongresmeny, sami sut laici, zato tij filozofiji nedostatočni rozumľat, a zato najradšej vyďat lem sami sebe i svoji funkciji u Svitovij Radi Rusýniv, či v Kongresi. To je projav nedostatočnoho rusýnskoho patriotýzmu i skostnatilosti v sučasnij rusýnskij svitovij filozofiji. Na Slovensku totu skostnatilu narodnostnu filozofiju obhajuje lem ROS. Aj zato je pro Rusýniv Slovenska škodlýve i neprýjatelen, ked na Svitovyj Kongres za Slovensko bude chodýtý lem jedno občanske združiňa – ROS. Vynov neaktualnych sučasnych nazoriv na rusýnskyj narodnostnyj žyvot na Slovensku, aj uznesiňa ROS i sučasnoho Svitovoho Kongresu Rusýniv, pro sučasnyj žyvot Rusýniv na Slovensku, sja stalý už nepraktýčnymý, nepoužytelnymý i nepotrebnymý.

Nazornym prýkladom je Peršyj festival kultury Rusýniv Slovenska u Svýdnýku v organizaciji kotroho už ROS nehraje žadnu rolu. A tot festival maje velkyj politýčnyj vyznam pro budučnosť Rusýniv. Novýnky Info Rusýn tomu festivalu nevenuvalý velýku pozornosť zato, bo toty novýnky vydavat vedžiňa ROS. A posmoťme jaka narodna filozofija vladne v sučasnosti vo vedžiňu ROS. Pered piv rokom, či davniše, zme čitalý v Info Rusýni, članok pidpredsedy ROS, že jak je dobri, že u Svýdnýku robľat Festival kultury Rusýny-Ukrajinci. Už tu sja nam natýskat vopros, či znaje avtor članku i vysokyj rusýnskyj funkcionar, što značit pojem slova Rusýn-Ukrajinec? Ani slovkom nespomjanuv, že sja na tim festývali rusýnske duchovne kulturne dedičstvo politýčnym sposobom vyhološuje za ukrajinske a že to neje spravne, bo rusýnska kultura maje bytý prezentovana, lem jak rusýnska, a ne jak ukrajinska. De tu je rusýnskyj patriotýzm u pidpredsedy ROS? V čij prospech tak napýsav? V prospech ukrajinizačnoj politýky na Slovensku. A koho ukrajinizujut? Rusýniv. A tak dajak vyzerat ideologična rusýnska „diverzija“ vo vlasnych rjadach Rusýniv, stačit chvalýtý ukrajinizaciju, že jaka je pro nas Rusýniv, dobra. To je škoda, bo akurat proti politýčnij ukrajinizaciji Rusýniv Rusýnska obroda maje bojuvatý i čerez novýnky Info Rusýn, maje branýtý Rusýniv pered politýčnov ukrajinizacijov. Zadumajme sja či sut spravni využyty velýky finančny dotaciji, kotry sut dany na vydavaňa Info Rusýna? Znalý by zme toty financiji peresmeruvatý inde i vydavatý ideovo i vedomostni kvalitnišy novýnky, jak je teper Info Rusýn? Ja dumam že by zme to dokazalý. Narodny novýnky už chtoskaj zlikviduvav a druhy doverihodny tlačeny rusýnsky novýnky na Slovensku nemame už žadny. Aj časopýs Rusýn už davno nevyjšov. Chto to zlikviduvav? Redakcija Info Rusýn i sučasne vedžiňa ROS nas ideovo zavodžajut do slipoj uličky, i tak pomalý, ale isto sja umertvuje rusýnska obrodna filozofija na Slovensku. A to je važnyj problem, bo tachto nam „zakručat z našym karkom i dusýt nas“ a my ne zname chto to je. Dachto sja snažyt, žeby zme stratýlý spravnu verejnu informovanosť i kontakt medži sobom. Treba sja nam branýtý. Treba vece analizuvatý, chto što o nas pýše, i čom tak pýše. Petro Medviď sja v tim prýpadi projavýv jak spravny rusýnskyj novýnarj i patriot. Uvedu dalšyj prýklad zamirjanyj na učelovu dezinformaciju rusýnskoj verejnosti i na nedostatok rusýnskoho patriotýzmu. Jeden z Rusýniv sja dav sfotýtý do novýnok s predsedom ROS i predsedom MO ROS u Svýdnýku, žeby ľude vidilý v novýnkach, jak oni schodzujut. Tot Rusýn je avtorom knýžky o rusýnskim seli Pstrýna, okresu Svýdnýk. Na strani, de pýše o istoriji sela Pstrýna, napýsav že avtochtonnym obyvateľstvom sela Pstrýna sut Rusýny-Ukrajinci. Toto je moralne? Foťat sja do novýnok, jak velýky Rusýny i patrioty a na druhij strani vydavajut knýžky, v kotrych pýšut, že v rusýnskych selach i v Pstrýni je avtochtonne obyvateľstvo Rusýnsko-Ukrajinske. To je velýka dezinformacija rusýnskoho obyvateľstva i klamstvo. Chto sobi nas, Rusýniv, bude važytý, ked my sami sebe ne važyme? Znajut toty ľude v ROS, što značit pojem Rusýn-Ukrajinec? A s takyma „Rusýnamý“ sja obklopuje i chvalýt Predseda ROS i predseda MO ROS u Svýdnýku? V Pstrýni nýkolý nýjaky Ukrajinci, ani Rusýny-Ukrajinci, ne žylý. Rusýny -Ukrajinci nebylý i nesut nýkde na sviti, skadý by sja objavýlý akurat v Pstrýni? Skutočnyj etnolog by nýkolý nedovolýv take cýganstvo napýsatý do knýžky o Rusýnach. Zakladna etnologična poučka hovorýt, že každa skumana narodna kultura sja maje verejnosti vysvitľuvatý takov, jakov ona byla vytvorena svojim tvorcom v časi svojoho vznýku. A tvorcom kultury v Pstrýni bylý cilyj čas lem Rusýny a vece nýchto. Taka je etnologična pravda. Výdýme jak sučasny predstavýteli ROS nahaňajut vodu na mlyn ukrajinizačnij politýki ZRUS-u a nam tverďat, že obhajujut zaujmy Rusýniv. To ne sut zaujmy Rusýniv, ale zaujmy politýčnych komunistýčnych ukrajinizatoriv Rusýniv.

A tu je pes zakopanyj. ROS ideovo i narodnostni bludýt, bo panove z ROS neznajut chto sut i de patrjat. Rusýnsku obrodnu filozofiju v rjadach ROS likviduje nedostatočna odborna informovanosť vedučich funkcionariv ROS i „idejno-diverzna“ robota členiv ROS u vlasnych rusýnskych rjadach. Či je tota ideologična „diverzija“ umyselna, abo neumyselna, to už neje podstatne. Vysledok je tot istyj - oslabiňa rusýnskoho patriotýzmu, oslabiňa zaujmu členiv ROS o rusýnsku narodnostnu slobodu, odvertaňa pozornosti Rusýniv od politýčnoj ukrajinizaciji Rusýniv a uputaňa pozornosti Rusýniv na nepodstatny problemy v realizaciji projektiv ROS. „Budeš ňa sluchatý? Dam ti piňazi na projekty. Nebudeš ňa sluchatý? Nedostaneš nič.“ To ne je narodnostna politýka a už vobec ne rusýnska. Vo vedžini ROS sobi dumajut že my, ostatni Rusýny na Slovensku, zme taky negramotny i naivny, že toto nevýdýme? Toty slabiny v ROS jakraz využyvajut vo svij prospech politýčny ukrajinizatory Rusýniv, zato krýtýzujut rusýnsky svetovy Kongresy i smijut sja z nas všykych. ROS neje zapojena ani do rišiňa problematýky rusýnskoho muzejnýctva, možeme jim vytknutý i na jich učet prýpýsatý likvidaciju rusýnskoj modernoj muzýky i likvidaciju pýsaňa Chronologiji istoriji Rusýniv. Jednym z ciliv pýsaňa Chronologiji istoriji Rusýniv bylo aj perenesiňa sidla Muzeja rusýnskoj kultury s Prešova do Svýdnýka, bo u Svýdnýku sut rusýnsky zbirkovy fondy nepravom vyhološuvyny za kulturu Ukrajinciv. Vedžiňa ROS likvidacojiv toho projektu, zmarýlo snahu Rusýniv o zachranu rusýnskoho kulturnoho dedičstva v muzeji u Svýdnýku, i umožnýlo ukrajinizatoram, dale ukrajinizuvatý naše kulturne dedičstvo. Chotilý rozbýtý aj Okresnu organizaciju RO u Svýdnýku. V čij to je prospech? V prospech politýčnych ukrajinizatoriv Rusýniv. Bo sama ROS robýt vojnu medži Rusýnamý.

Takže výdýme, že sučasna ROS už neje ani zdaleka taka pro rusýnska i odborna, jak byla ROS dakolý. Čom? Bo dakolý predsedove ROS malý adekvatnu vysokoškolsku kvalifikaciju. Dalo sja z nyma dyskutuvaty o važnych rusýnskych narodnych teorijach. Rozumilý tomu, o čim je reč, dyskutuvalý, velý dialog. A teper už ne. Teoretýčny vedomosti chybujut. Podľa mojoho nazoru v poslidim desjaťroči tzv. Protývňakovci narobýlý v rusýnskim narodnim ruchu na Slovensku vece škody, jak užytku. I toto vyďat našy politýčny ukrajinizatory a zato sobi z nas robľat smichy. Dobri, že ROS už ne je jedyna platforma Rusýniv na Slovensku. Neje chyba v členach ROS, ale chyba u vedžini organizaciji. Mame iši SARO, ZIRS, meňšy zakladny samostatny občansky združiňa a hlavni Okruhlyj stil Rusýniv Slovenska. Mame iši politicky strany i vplývnych sponzoriv rusýnskych aktývit, mame iši vplývnych elitnych znalciv rusýnskoj problematýky, mame profesionalny rusýnsky inštýtuciji, doteper nevyužytý tak, jak malý bytý využyty. Ale vsjadý musýt bytý aj patrična davka vedomosti i oddanosti rusýnskij ideji a to je rusýnskyj patriotýzm. Možno sja raz toho dožyjeme.